Velikonoce jsou velmi staré svátky. Lidé je slavili od pradávna, a to jako svátky oslavující konec zimy a začátek nového života.

Velikonoce, jaké známe dnes, se ale začaly formovat až podle biblického Nového zákona. Vycházejí z posledních Kristových dní a hlavně z jeho zmrtvýchvstání. V Bibli je tento den, respektive noc, nazývána nocí největšího tajemství v duchovních dějinách. Proto nesou svátky jméno Velikonoce.

Samozřejmě, že se v dobách Ježíše Krista v našich zemích neběhalo s pomlázkou pro koledu. Tento zvyk vznikl až ve středověku a je to zvyk výhradně český a slovenský. Jejím účelem je „pomladit“ vyšlehané dívky a ženy, ale v minulosti se takto šlehaly dokonce krávy, aby se brzy otelily, nebo stromy, aby se rychleji vzpamatovaly ze zimy.

Naopak malování kraslic je zvyk starý. Nejstarší pozůstatky kraslic jsou staré až 4300 let. Pochází z doby Sumerů. Nejsou to ale klasická vejce, nýbrž zdobené keramické sošky, které měly napodobovat vejce ne slepičí, ale pštrosí.

V dnešní době globalizace tradice poněkud upadají, a pokud si je nebudeme opětovně připomínat, je velmi pravděpodobné, že vymizí. To by byla velká škoda. Proto až příště budete plést pomlázku nebo malovat vajíčka, vzpomeňte si, jak starý zvyk to je a jestli by nebylo hezké tyto zvyklosti udržovat pro další generace.

Leave comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *.