Včera, 11. 6. 2020 se konečně celá naše třída dostala po skoro třech měsících do školy. Můj den začal velmi skvostně.

Když jsem se ráno vzbudila, promnula si oči a koukla na hodiny, úplně jsem se zhrozila. Rafičky ukazovaly 9:15, což znamenalo, že za 20 minut začíná hodina matematiky. Předchozí den jsme se dohodly s mojí spolužačkou, že se sejdeme a půjdeme do školy společně. Hned co jsem vylétla z postele, viděla jsem na telefonu zprávu od kamarádky, že už vyrazila a už na mě čeká. Byla jsem tak ve stresu, že jsem ani nevěděla, co mám dělat. Když jsme se sešly, zbývalo už jen 15 minut do začátku hodiny. Byly jsme teprve u prodejny TESCO, takže nám bylo už od začátku jasné, že začátek hodiny nestihneme.
Když jsme byly v půlce cesty, do začátku hodiny matematiky zbývalo jen 6 minut, tím pádem jsme přidaly do kroku a pospíšily si. Neuvěřitelně stresující byl i pocit, že jsem si doma ve spěchu zapomněla roušku. Asi minutu jsem ji hledala a nakonec našla. Byla to náhradní rouška, která mě zachránila.
Když jsme celé udýchané a zpocené dorazily do školy, měly jsme asi jen dvě minuty zpoždění, čemuž jsme samy nemohly uvěřit. Měly jsme takové štěstí, že paní učitelka naše zpoždění vzala lépe, než jsme čekaly a že hodina matematiky proběhla bez chyby. V tu chvíli, co skončila hodina a začala přestávka, holky ve třídě se začaly bavit o papíru čestného prohlášení, který musel každý žák odevzdat učitelovi, jinak se nesměl ve škole pohybovat. Když jsem tuto konverzaci uslyšela, zhrozila jsem se podruhé. Právě jsem zjistila, že jsem toto prohlášení nechala doma a že jsem na něj úplně zapomněla. První mě v tom stresu napadlo zavolat mamce, jestli by byla tak hodná a nepřivezla mi to čestné prohlášení do školy. Mamka v klidu odpověděla, že je v práci pěšky a že mi to přinést nemůže. Naštěstí jsme se dohodly na tom, že mi prohlášení najde v e-mailu, naskenuje ho a pošle paní učitelce v elektronicky. Skončila čeština. Nejdříve jsme odnášeli sběr papíru a poté se šlo ven. Povídání také skončilo a hurá na oběd. K obědu byla čočka, která mi velmi chutnala, ale nějak mi z ní nebylo úplně nejlíp.
Tak takhle vypadal můj den strávený ve škole. Řekla bych, že na první den ve škole po nelehké době, byl tento celkem stresující.

B. Švábková

Leave comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *.