Hong Kong. Země dvou monarchií. Po nejdelší dobu spravován Brity, dnes v uspořádání jeden stát, dva systémy.
Jak vlastně vznikl, jak je na tom dnes a jaká je jeho budoucnost?
Británie mezi 18. a 19. stoletím. Smetánka je doslova závislá na čaji. Jen za rok 1790 utratila 1,777,000£ za čaj vyprodukovaný Čínou, která jako jediná má dostatečně velkou produkční kapacitu čaje. Toto by nebyl problém, kdyby nemohli platit za čaj jakkoli jinak než stříbrnými a zlatými cihlami. V Číně totiž byla prakticky nulová poptávka po evropském zboží. Britská státní pokladna byla tak v ohrožení.
Britové vymysleli čistě „britské“ řešení. Začali do Číny vyvážet opium, kterého měli obrovský nadbytek ze svých kolonií v Bengálu. Opium měnili za zlaté cihly a ty zase za čaj. To, že obchod s opiem byl v Číně zakázán, vesele ignorovali. Mezitím se závislost na opiu rychle rozšiřovala a začala působit seriózní zátěž na ekonomiku.
Samozřejmě, že Čína nakonec příčinu rozšíření závislosti zjistila, a vyhlásila Británii válku. (Začátek dvou opiových válek 1839-1842, 1856–1860.)
Obě války jednoznačně vyhrála Británie. Nastal čas dohod. Ostrov HongKong, Kowloon, New territories a Stonecutterovy ostrovy, všeobecně známé jako Hong Kong, přešly pod britskou správu na 99 let.
Když si vyhledáte, jak se Honkonďanům… uh… lidem z Hong Kongu, žilo pod britskou monarchií, vyjedou vám samé články líčící těžký život plný utlačování. Většina těchto článků pochází z oficiálních čínských zpravodajství. Ano, je sice pravda, že v začátcích HK byly propastné rozdíly mezi bohatými Brity a chudými Číňany, jenže během let společného soužití si obě strany našly k sobě cestu a rozdíly splynuly. Jeden z nejlepších příkladů je třeba servírování čaje! Přesně tak jako Britové, i obyvatelé Hong Kongu si do čaje rádi přidají mléko a zároveň k němu zakusují tradiční čínský dim sum.
Takže co se děje s Hong Kongem dnes, když je zpátky pod komunistickou Čínou? Vlastně by pod ní měl být jen na 50%. Bylo zde totiž smlouvou mezi B a Č zavedeno vládní uspořádání 1 země, 2 systémy. To zaručuje HK vlastní vládu a ústavu po dobu padesáti let. Jak se ale rychle dočtete, Čínu nějaké dělení se o vládu nezajímá a systematicky zavádí zákony, které ubírají na autonomii HK a volnosti jeho obyvatel.
To už mnohokrát vyústilo v hromadné „deštníkové“ protesty, tvrdě potlačované čínskou vládou.
Budoucnost Hong Kongu je ve hvězdách. Dnes je HK globálním centrem finančnictví, kterého se Čína rozhodně jen tak nevzdá. I když prodemokratický, „anti-Beijing“ tábor dostal masivní většinu hlasů, mnoho členů bylo už pod různými záminkami zatčeno. Volnost projevu už byla také omezena na čínský standard policejního státu.
Ale jestliže naděje na volný Hong Kong nevysychá mnoha účastníkům protestů, kteří se i dnes nebojí říct svůj názor jasně a nahlas, neměla vysychat ani nám.
