Makro fotografie: díl 2

Pojďme rovnou k věci: makro objektiv, mezikroužky, měch, předsádková čočka a reverze. Probereme si, co je co, výhody, nevýhody. Začněme objektivem.

Makro objektivy jsou objektivy přímo dělané na makro fotografii (překvapivě). Většinou jsou tou nejlepší, ale zároveň nejdražší možnou volbou. Skoro vždy s pevnou ohniskovou vzdáleností, jejich optika je přizpůsobená žánru. To znamená, že mají malou chromatickou aberaci, skvělou ostrost a perfektní sytost. Také mohou být vyrobeny s extrémním přiblížením, jaké by bylo prakticky nemožné získat adaptací. Na druhou stranu, ne všichni si mohou dovolit objektiv za patnáct tisíc s takto úzkým využitím. A právě od toho tady je všechno to ostatní vybavení, které jsem na začátku vyjmenoval.

Mezikroužky jsou asi nejrozšířenější alternativou k objektivu. Jejich funkce je prostá: zvětšení prostoru mezi objektivem a senzorem. To způsobí zmenšení minimální ostřící vzdálenosti a tadá! Můžete fotit makro i se svým oblíbeným objektivem. Obecné pravidlo je, že skvělý objektiv zůstane skvělý i s mezikroužky. Bohužel, jestli fotíte menší makro, budete jich potřebovat několik. A právě tento problém řeší měch.

Měch funguje na stejném principu jako mezikroužky, s tím rozdílem, že se dá podle potřeby libovolně posunout. Z takového kýče jako je přesné ostření a focus stacking se stává triviální záležitostí. Stativ je ale povinností, jinak už rovnou můžete zůstat u mezikroužků. Jedinou další výtkou by byl prach při používání, který může skončit v lepším případě na zadním elementu, v horším na senzoru. Přesto je to oblíbená volba profesionálů.

To mě přivádí k oblíbené volbě amatérů. Předsádkové čočky jsou levné… to je asi to nejlepší, co o nich lze říct. Podobně jako lupa přibližují. Očekávejte hodně chromatické aberace a neostrosti.

Jako poslední tu mám docela exotickou volbu, a to reverzi objektivu. Z malého obrazu udělá velký, asi tak jako normální objektiv, jenže obráceně. Výhody mezikroužků + kompaktnost? Kde je háček? Adaptéry pro tuto metodu skoro neexistují. Ano, třeba Nikon jeden takový vyrábí, ale pouze na jeden průměr filtru asi tak z deseti. Další problém je ten, že zadní element objektivu většinou nebývá pokrytý LD vrstvou, a tudíž je velice náchylný na škrábance.

A to by bylo pro dnešek vše.