Rozhodla jsem se pro téma mně velmi blízké, a to výtvarné umění, neboť se mi náhle v hlavě vytvořil obraz lehce zjizvené tváře Františka Kupky.
První zmínku o něm jsem zaregistrovala kolem roku 2013, kdy jsem s rodiči navštívila město Opočno. Dítě v mém věku by nejspíš zaujal nespočet stánku se zmrzlinou, můj zájem si však získala tabule s nápisem výstava Františka Kupky. Možná to bylo tím, že tenkrát mým rodičům nepřišlo rozumné brát tak malé dítě na uměleckou výstavu či za to mohla pouhá dětská zvědavost. Zkrátka za ta léta se stal předmětem několika mých prezentací a nedílnou součástí mého života.
František Kupka se narodil 23. září roku 1871 do notářské rodiny v Opočně v domě číslo popisné 6 jako nejstarší dítě Václava Kupky a Josefy Kupkové. Již v roce 1872 se s rodinou přestěhoval do jednoho z největších měst v Královéhradeckém kraji, a to do Dobrušky. Zde prožil své mládí a vyučil se sedlářskému řemeslu u sedláka a malíře pokojů Josefa Šišky z Vambeřic, ve kterém poprvé dal vyniknout svému uměleckému talentu při malbě vývěsních štítů a obrazů svatých.
Právě zmíněnému Josefu Šiškovi je přisuzováno první zasvěcení Františka Kupky do spiritualismu, kterému se v pozdějších letech věnoval. Jako zajímavost je uváděno, že zde ve věku osmi let vážně onemocněl černými neštovicemi, které daly vzhled jeho typicky zjizvenému obličeji. V roce 1881 mu zemřela matka a jeho otec se znovu o rok později zasnoubil s Alžbětou Martíkovou, se kterou podle dochovaných zdrojů malý František nevycházel, došlo to údajně až do takového stádia, kdy mu macecha ničila kresby a zakazovala mu malovat, proto se jim tajně věnoval na půdě jejich dvoupokojového domku.
O několik let později, konkrétně kolem roku 1887, si ho díky již zmíněným vývěsním štítům všimnul osvícený starosta Dobrušky Josef Archleb, který se později stal jeho prvním mecenášem. Díky známostem Josefa Archleba se dostal na individuální tříměsíční kurz kreslení u Aloise Studničky, tehdejšího ředitele Všeobecné řemeslnické školy v Jaroměři.
Díky této pro něj důležité zkušenosti se dostal na pražskou Akademii výtvarných umění, kde pod vedením profesora Františka Sequence studoval historickou a náboženskou malbu. Po dokončení studia v Praze pokračoval na akademii ve Vídni a v Paříži. Během svých studií si přivydělával malbou plakátů, hodinami kreslení a výuky náboženství nebo také jako spiritistické médium. Jednou z mnoha zajímavostí o něm je, že během svých cest navázal přátelství s malířem, hudebníkem a zastáncem přírodní filozofie Karlem Wilhelmem Diefenbachem, pod jeho vlivem se stal vegetariánem a podporovatelem zdravého životního styl (pohyb). Poprvé o sobě dal mezinárodně vědět v letech 1901 – 1907 svými satirickými kresbami do pařížského časopisu L’Assiette au Beurre a svými třemi samostatnými díly Peníze, Náboženství a Mír. Od roku se 1914 se aktivně zapojoval do první světové války, zde získal hodnost kapitána či předsedy České kolonie, kterou sám založil. Po válce pracoval jako profesor pražské Akademie a přednášel například i v Paříži a Puteaux, kde také roku 1957 v úctyhodném věku 86 let zemřel. Za svůj život vytvořil nespočet děl, uspořádal mnoho výstav a stal se inspirací pro mnoho umělců nejen u nás či v jeho milované Francii, ale i ve světě. Dodnes je považován za průkopníka umění a jednoho ze zakladatelů abstraktní tvorby.
Nejstarší Kupkovo dochované dílo. Jedná se o firemní štít, který Kupka vyrobil Josefu Šiškovi na zakázku.
Firemní šít
Jedno z prvních abstraktních Kupkových děl, které bylo poprvé představeno na výstavě v Paříži v Podzimním salonu v roce 1912. Dnes je vystaveno v Národní galerii v Praze. Podle Kupkových slov tento obraz představuje pohyb dítěte (jeho nevlastní dcery Andreé ) hrající si s míčem. Toto dílo bylo výsledkem Kupkova dlouholetého snažení obrátit se od věcí konkrétních k věcem nekonkrétním a bylo prvním stavebním kamenem ke vzniku nového uměleckého směru abstrakce
Hodnota díla je odhadována na 1,3 milionů korun. Amorta, Dvoubarevná fuga Vydraženo bylo za zhruba trojnásobnou cenu 3,3 milionu ——————————————korun.
„Vím, že zůstanu snílkem…“
František Kupka, rodák z Opočna, je podle mého skromného názoru jednoznačně tím nejsvětovějším z českých umělců. Navíc světovým umělcem, který nikdy nepřestal být Čechem.
František Kupka je osobnost statečného intelektu. Jeden z vynálezců, kterému bylo jasné, že se umění ocitlo ve fázi, kdy se vyčerpalo a kdy je zapotřebí najít nové vyjádření. Kupka – to je hledač, který otevřel cestu k umění, jemuž jsme začali říkat abstraktní.
Cílem této práce bylo přiblížit život tohoto umělce a představit některá z jeho děl, která ovlivnila umění nejen u nás ale i ve větě.
Seznam literatury
Wikipedia, 10. 5. 2024,
Dům Františka Kupky, 10.5.2024,
Wikipedia,10. 5. 2024,
Masarykova univerzita,10.5.2024
F. Kupka, 1896
Jiří T. Kotalík, historik umění
Thomas M.Messer, emeritní ředitel Guggenheimova muzea v New Yorku
spiritismus též kardecismus je náboženské hnutí založené na víře v posmrtný život, komunikaci s duchy, zpravidla prostřednictvím média, a reinkarnaci.
Wikipedia,10. 5. 2024 https://cs.wikipedia.org/wiki/Spiritismus
Abstrakce umění je vyznačuje tím, že nezobrazuje žádný předmět (člověka, krajinu, apod.), žádné konkrétní věci, proto se mu říká malířství nepředmětné, abstraktní nebo nezobrazující. Vyjadřuje se autonomní soustavou výrazových prostředků (barva, tvar, objem, linie, struktura).
Masarykova univerzita,10.5.2024 https://is.muni.cz/th/p4mfi/BP_cast_1_Abstraktni_umeni.pdf,
F. Kupka, 1896
Jiří T. Kotalík, historik umění
Thomas M.Messer, emeritní ředitel Guggenheimova muzea v New Yorku