Sitcom Jak jsem poznal vaši matku patří k mým nejoblíbenějším seriálům vůbec, rozhodně doporučuji zhlédnout.
Já sama se přiznávám, že jsem jej viděla snad už třikrát. Jeho sledováním jsem tedy strávila asi 13 celých dní. Ano, opravdu jsem si dala tu práci s výpočtem. Když jsem slyšela o spinoffu Jak jsem poznala vašeho otce, hned jsem jej pochopitelně musela vidět. Po úvodních dílech tedy přináším recenzi.
Upřímně, i přes mou lásku k původnímu seriálu jsem trochu zklamaná. Ne moc, jelikož jsem neměla příliš vysoké očekávání. Bála jsem se, aby původní seriál jeho nová verze spíše nepokazila, vzhledem k tomu, že už poslední série Jak jsem poznal vaši matku kvalitativně trochu pokulhávaly. Po pár prvních dílech Jak jsem poznala vašeho otce je můj názor nevalný. Příběh měl původně vyprávět o dceři Teda (hlavní postavy Jak jsem poznal vaši matku), která by měla tentokrát vyprávět svým dětem, tedy Tedovým vnoučatům, o svém otci. Nakonec tomu tak není, sledujeme příběh jakési mladé Sophie, která žije v New Yorku s partou přátel a snaží se najít pravou lásku. Příběh Jak jsem poznala vašeho otce tedy nemá s původním seriálem nic společného, postavy nejsou nijak provázané, jen se jedná o podobné téma. Zatím musím říct, že jde o klasický, průměrný sitcom. Postavy mi přijdou tak nějak nevýrazné. Nemají příliš zajímavých povahových rysů, které by mě přiměly si je oblíbit. V partě mi taky chybí nějaký tahoun, někdo charakterově výraznější typu Barneyho z původní verze. Sice jsem se během sledování párkrát pousmála, ale to je všechno. Ne, že by mě to vysloveně nudilo, ale bůh ví jaká zábava to taky nebyla.
Teď to zní, že jen kritizuji. Netvrdím, že se Jak jsem poznala vašeho otce ještě nemůže rozjet, vylepšit. Koneckonců jsme teprve na začátku, možná za rok napíšu novou recenzi, kde budu už jenom chválit. Seriál má díky Jak jsem poznal vaši matku nastavenou laťku dost vysoko. Upřímně, i přes mé nepříliš vysoké nadšení se na seriál budu zatím dívat a doufat, že na původní verzi nebude vrhat špatné světlo.