Tak jako mé dvě spolužačky, které psaly předchozí články, i já jsem se zúčastnila toho slavného lyžáku.
Seznámím vás s posledními dvěma dny pobytu – pátkem a sobotou.
Spojení poslední den nebo dny někdy v člověku zanechává jakýsi pocit úzkosti, že něco krásného končí. Na druhou stranu jsou takové dny většinou nejlepší. Proč? Protože člověk uvykne prostředí, prostředí je zvyklé na něho a začne trochu dovádět. Proč o tom vůbec mluvím? Protože mě a kamarádky několikrát učitelé načapali, jak na pokoji tančíme a zpíváme takovým způsobem, že byli rádi, že jsme na chatě sami. Překvapuje mě, že se k nám i přidali. Po této ,,vesnické diskotéce“, kde hráli písničky tipu Ruská Máša nebo Vysoký jalovec, jim proběhla v hlavě myšlenka: Co kdybychom uspořádali soutěž ,,Špičák hledá superstar’’.
Touto myšlenkou se spustila vlna tzv. příprav. Učitelé domluvili prostor, kde se akce měla konat, a my, studenti gymnázia, jsme si připravovali představení. Když nastal poslední ,,Večer D’’, všichni jsme se sešli ve větší místnosti se stoly, za které si sedli učitelé, a my se pustili do ukázek představení, u kterého jsme doslova umírali smíchy. Byli tu zpěváci, tanečníci, herci, trhači Guinessových rekordů, filozofové atd. Zkrátka od všeho kousek. Superstar nakonec vyhráli kluci s velice zajímavou a vtipnou scénkou, kterou nebudu z důvodu autorských práv popisovat. Potom jsme si vyprávěli vtipy a pomalu se začali odebírat do svých pokojů, kde jsme si ještě pouštěli písničky a společně zpívali ,,táboráky’’.
V sobotu jsme si museli zabalit a vyklidit pokoj, což nebylo zas tak snadné, protože po poslední noci jsme se všichni podobali chodícím mrtvolám. Po snídani jsme museli všechny věci odnést k autobusu tou samou zasněženou, zledovatělou lesní cestou, kterou jsme před časem táhli stejnou nálož k chatám, tehdy ovšem do kopce. I přes namáhavé tažení kufrů jsem si lyžák nesmírně užila a klidně bych si ho zopakovala.
Na závěr bych pro vás měla malou radu. Rozhodujete se, jestli jet na lyžák, nebo ne, protože třeba neumíte lyžovat? Jeďte!!! Lyžovat se naučíte a budete mít nezapomenutelné zážitky. Samozřejmě jsme ze spolužačkami zdaleka nevyprávěly všechno, protože se říká: ,, To, co se stalo na lyžáku, ať raději zůstane na lyžáku.“