Rentgenové záření, dříve pojmenované záření X nebo RTG, je forma elektromagnetického záření.
Rentgenové záření pomáhá v několika oborech, např. v medicíně i v astronomickém pozorování. Lidskému tělu může být určitá dávka tohoto ionizujícího záření (tedy rozpadajícího rádia) velmi nebezpečná až smrtelná.
Největší úspěch s pozorováním a následným velmi podstatným vynálezem měl Wilhem Conrad Röntgen. Pozoroval účinky dříve neznámého záření ve vakuové trubici, zpočátku jej nazýval paprsky-X. Až po jeho smrti se začal zavádět jiný název, který známe dnes jako „rentgenové záření“. Dnes používáme velmi známou rentgenku – na principu katodového záření, které vzniká v katodové trubici, tedy ve skleněné vakuované trubici. V trubici je umístěná katoda a anoda. Při katodovém záření se elektrony z katody uvolní, po jejím nažhavení a po vložení do anodového napětí vylétnou z katody a prolétnou otvorem v anodě a dopadají za ni, kde způsobí světélkování skleněné stěny výbojové trubice. Rentgenka je typ výbojové trubice, kde katodové zařízení dopadá na kov – většinou se používá wolfram nebo jiný kov s dostatečnou relativní atomovou hmotností. V místě dopadu vzniká rentgenové záření.
Rentgenové záření je v dnešní době velmi podstatné především v medicíně, a to pro rentgenové snímky, které dokážou odhalit nádory, zlomeniny apod. Díky rychlé léčbě rakovinotvorných nádorů se zvětšila šance přežití na 86% v rychlém zásahu.
Krátké video: