Disco Elysium je geniální počin studia ZA/UM a nejlepší hra, kterou jsem kdy hrál.
Probouzíte se v hotelovém pokoji, nemáte tušení, kde nebo kdo jste, víte jen, že máte hroznou kocovinu. Brzy zjistíte, že jste detektiv, že jste v „hlavním městě světa“ Revacholu, že za hotelem visí zlynčovaný žoldák a že na horizontu je občanská válka.
Hlavní téma Disco Elysium je o absolutním dnu. Od popisu úpadku Revacholu v důsledku válek a revolucí, přes pokračující osobní krizi hlavní postavy Harryho, až po všechny ty způsoby, jak se ze dna odlepit: fašismus, komunismus, víra, násilí, rasismus, neoliberalismus… Vlastně nezáleží na tom, jestli se zde bavíme o Harrym nebo o Revacholu, oba leží v troskách.
Disco Elysium je si nejlepší zahrát „naslepo“, a proto se už o ničem jiném nezmíním. Můžete ale čekat hodně čtení a filozofování: definitivně to není hra pro všechny.