Jaký byl náš výlet na Kvildu?

Na začátku tohoto týdne vyjeli žáci tříd 6.G a 2.A na Kvildu zúčastnit se projektu, kdy za námi přijeli studenti německého gymnázia Johanna Gutenberga z Waldkirchenu.

Na Kvildě jsme strávili hned dva dny, tedy i jednu noc. Hned první den po příjezdu a ubytování jsme se přesunuli do informačního centra, kde nás čekala první část programu. Dopoledne jsme se bavili o historii vzniku Československa, životě na Šumavě, o vesnici Slavonice a taktéž o obyvatelích, kteří tam žili. Vcítili jsme se do jejich často nelehkých životů a plnili různé úkoly a hry.

Bylo zajímavé si vyzkoušet jak se vypořádat s jazykovou bariérou. Když něčemu nerozumíte v hodině ve škole, není problém si to přeložit do češtiny. Jenže tady to tak jednoduše nešlo, němečtí studenti češtinu neovládají. Museli jsme si tedy najít svou cestu a popřípadě se domluvit, jak se říká, ,,rukama nohama“, nejednou jsme byli okolnostmi nuceni sklouznout k angličtině.

Po obědě v místním hotelu jsme měli volné odpoledne. Večer nás čekalo promítání filmu o německých pamětnících, kteří sdíleli své příběhy z dob druhé světové války a po ní. Snímek jsme měli doprovázený komentářem historika, jak v českém, tak i v německém jazyce.

Další den nás čekala dvacet kilometrů dlouhá túra a hned ráno nám trochu zmrazil náladu výhled z okna, a to doslova, jelikož poměrně vydatně sněžilo. Po snídani se naštěstí vyčasilo. Celý den tak bylo pěkné počasí, i když občas lehce pršelo, a dokonce padaly i kroupy.

V autobuse cestou na Borová Lada jsme zažili poměrně intenzivních pětadvacet minut, jelikož jsme byli namačkaní jako sardinky. Jízdu jsme ve zdraví přežili a pak se vydali na cestu. Šli jsme nádhernou šumavskou krajinou od Borových Lad přes Bučinu a zpátky na Kvildu. Cestou jsme se zastavovali na zajímavých místech a opět si poslechli něco z historie.

Celé dva dny byly určitě zajímavou zkušeností a zpestřením běžné výuky. Jsem ráda, že se škola takovýchto projektů účastní.