Je jen málokdo, kdo neznamenal na začátku školního roku velký poprask, o který se postarala 8. G zrušením svého maturitního plesu.
A jak už to tak bývá, lidi milují drby a drama, tím pádem se tato zpráva roznesla široko daleko a vznikla spousta konspirací. Proč se tak stalo?
Dnes tu ale nejsem od toho, abych se tím zabývala. Obecně zastávám názor, že to není záležitost veřejná, ale osobní, tím pádem do toho nemám právo zasahovat.
Dnes jsem tu od toho, abych vám popsala zázrak, který má na svědomí pět statečných, vytrvalých a neústupných studentů již zmiňované třídy, kteří se nenechali odradit ani zastrašit a dokázali nemožné. A to uspořádat nádherný maturitní ples a jen v pěti lidech. Už toto je podle mě neuvěřitelné, ale oni zašli ještě mnohem dál. Vyzdvihla bych výbornou organizaci a spolupráci s třídami, které jim pomáhaly, jedno z nejlepších půlnočních a tanečních představení, které si sami nacvičili a zapojili do něj i svého třídního pana učitele Daňka, který nám dokázal, že tanec je mu stejně blízký jako matematika či fyzika. Nesmím zapomenout, že i přes veškerý stres a námahu maturantky a maturant zářili krásou řeckých božstev a neuvěřitelnou náladou, která se do vás doslova vpíjela, když jste se ocitli v jejich blízkosti. Nakonec bych vzkázala těmto neuvěřitelným lidem: „Barčo Kučerová, Barčo Strnadová, Lado Řezníková, Kačko Heřtová a Štěpáne Vondraši, stali jste se legendami této školy, a zároveň vzorem pro ty, kteří věří na zázraky!“