První pomoc a rozhovor s Vojtou Netáhlem

Během měsíce května proběhly ve třídách 3. G, 5. G a 7. G. tři přednášky v režii mladého, nadaného zdravotníka Vojty Netáhla z tercie.

Jak již bylo řečeno v rozhovoru se žáky (https://youtu.be/-hISJD82yEI?si=gHCFcwCHh-aQdBbQ), Vojta je od loňského roku členem Červeného kříže a Sboru dobrovolných hasičů. A já se rozhodla, že stojí za to, položit Vojtovi několik otázek.

Podporuje tě tvá rodina a tví přátelé v tom, co děláš?

Naštěstí ano. Občas to zabírá více času, než je zdrávo, ale mé okolí to chápe a plně respektuje.

Co ti dává největší smysl v tom, co děláš?

⁠To je jednoduché – pomoc druhým. Ta možnost, být s někým v tu chvíli, kdy prožívá nejspíše nejhorší momenty svého života, a i v těch posledních chvílích. Díky investici, která je tvořena jen pár mými minutami, které věnuji někomu, komu čas už dochází, mohu každou sekundou závěr kompletně pozměnit.

Jak si udržuješ motivaci v oboru, který je náročný fyzicky i psychicky?

⁠Nezastavuji se. Nedávám si žádné přehnané přestávky. Pracuji každý den. Přes neúspěchy a prohrané bitvy se přenáším a prosazuji myšlenky, které chci v medicíně udržet.

Jaké vlastnosti by měl mít podle tebe dobrý zdravotník?

Profesionalita, nestrannost, schopnost komunikace, empatie, respekt, jistota… je toho spoustu. Ale to nejdůležitější a nejtěžší je udržet si lidskost.

Existuje nějaká oblast medicíny, která tě fascinuje nejvíc? Proč právě tahle?

⁠Urgentní medicína. Je to taková první bojová linie celého zdravotnictví. Záchranka, urgentní příjem… Obor, kde vám může spadnout cokoliv do klína a vy se s tím musíte poprat. Rychlost a kvalita je klíčová. Každé zaváhání může být fatální. Je třeba umět od všeho něco. To, že po urgentním příjmu pošlete pacienta za ortopedem, kardiologem, je věc druhá. Tam už nejde o minuty ani vteřiny.

Máš nějaký sen, který bys chtěl ve zdravotnictví naplnit?

⁠Je jich spousta. Ale tím hlavním je prosadit lidskost mezi lékaři. Tuto myšlenku prosazoval již pan doktor Koutecký, bohužel se mu ji nepovedlo dotáhnout do konce a to mám v plánu provést já. Dříve či později, a to hlavně mezi mladé, nadějné lékaře. Lékař nemá léčit nemoc, nýbrž pacienta.

Co bys změnil v systému zdravotnictví, kdybys měl tu možnost?

Určitě pravomoci sester. Všeobecných, ale hlavně praktických. Myslím si, že by rozhodnutí o rozšíření pravomocí ušetřilo čas a práci jak všeobecným sestrám, tak lékařům a chodu oddělení. A trochu okrajově prosazení eutanazie.

Já moc děkuji Vojtovi za rozhovor, bylo velmi zajímavé poznat ho i z jiné strany, než kterou znám ze školních lavic. A na závěr, co jiného si přát? Přeji Vojtovi, ať se mu všechny jeho cíle naplní.🍀