GMO (geneticky modifikované organismy) můžou vypadat jako strašák a jejich název i tak znít. Proto děsí nespočet lidí. Je se ale opravdu čeho bát?
Jsou GMO škodlivé, anebo dokonce nebezpečné? Pojďme se na ně podívat zblízka a zodpovědět si několik otázek.
Co to vlastně GMO je? Když se řekne geneticky modifikované organismy, bujná lidská fantazie si představí plodiny monstrózních rozměrů či tvarů a barev a celé dohromady to pak vypadá jako obrázek nějaké miliony světelných let vzdálené mimozemské planety. Pravda je ale taková, že tyto upravené plodiny jsou okem od těch „normálních“ nerozeznatelné. Rozdíly tu ale jsou. Ten první je hned u samého vzniku. GMO rostliny vznikají v laboratořích, kde vědci přepíší část DNA a zajistí tak organismu vlastnosti, kterých by dosáhl přirozenou cestou jen stěží, anebo velmi pomalu. Dalšími rozdíly jsou vylepšené vlastnosti. Upravené rostlinky jsou třeba lépe chráněné proti parazitům, nemocem a různým škůdcům, což přináší obrovskou výhodu: omezení používání pesticidů a jiných chemikálií. Dále se dá také zvýšit mrazuvzdornost rostlin pomocí transgeneze (jeden ze způsobů modifikace DNA) nebo můžeme zajistit větší plody nebo nárůst plodnosti rostlin.
Když už jsem zmínila typy modifikace, pojďme si o nich říct něco víc. Již zmíněná transgeneze je jedna
z těch úplně původních metod úpravy DNA a spočívá v přenosu genu mezi dvěma organismy. Příkladem je přenos genu mezi solanum chilense (divoký druh rajčete z oblasti And v Peru a Chile) a našeho „normálního“ rajčete (např. stupické polní rané). Vědci vezmou gen z vysokohorského druhu a vloží ho do genetické informace našeho běžného rajčete, a tím se dosáhne přenesení vlastností, které zrovna potřebujeme (např.: mrazuvzdornost). Dalším typem je cisgeneze, což je takové zrychlené šlechtění. Pomocí této metody se dá dosáhnout změny vlastností, které bychom za normálních podmínek získali až po několika dekádách běžného křížení. Musím také zmínit doposud nejpřesnější a nejmodernější metodu, kterou je editace genomu pomocí proteinu CRISPER/Cas9. Ten funguje jako genetické nůžky, které provedou řez v určitém místě. To se pak pokusí buňka opravit, přičemž vědci zařídí „vypnutí“, nebo změnu daného genu. Jednodušeji řečeno… vědci dokáží zařídit, aby jablka po rozkrojení nehnědla, anebo aby byly žampiony méně náchylné k namáčknutí a tedy i ztmavnutí.
Nyní, když už alespoň vzdáleně tušíme, co to GMO je, pojďme si zodpovědět tu nejhlavnější otázku: Je to nebezpečné? Dovolím si říct, že každá věc v nesprávných rukou může být nebezpečná. A to neplatí jen
o GMO.
S GMO souvisí strach ze zdravotních následků či škodlivého dopadu na lidský organismus. Předtím, než začneme propadat panice, je nutné si uvědomit, že GMO je tu s námi už několik desítek let a současná věda je na dost vysoké úrovni a vše se přísně hlídá a kontroluje. Proto je jen malá šance na to, aby došlo
k nějaké újmě. Nabízí se ale hrozba ve formě alergií (proto se třeba upustilo od používání para ořechů při modifikacích). Ovšem i tato domněnka je pouze teoretická. Dokonce se vyskytují i názory, že by se už takhle silně regulované a hlídané GMO mělo zakázat. Řekněme si ale upřímně… ve chvíli, kdyby se GMO zakázalo, z potravinářského trhnu by zmizela většina potravin a to nejen ovoce a zelenina, ale i sýry
a masné produkty. Do GMO nepatří totiž jenom rostliny, ale i bakterie používané při zpracovávání mléčných produktů. Takže kdybychom ho zakázali, už během prvních týdnů by zkrachovala většina firem
a obchodních řetězců.
Proto předtím, než začneme něco odsuzovat a bát se, je potřeba se na vše podívat z jiné stránky a třeba si i něco zjistit. Doufám, že vám tento článek pomohl alespoň vzdáleně pochopit funkci a fungování GMO
a že jste se dozvěděli i něco nového. Já osobně z něj strach nemám. Věřím, že naše věda má vše pod kontrolou a že náš svět neovládne krvežíznivá kukuřice. A co vy? Jaký je váš názor na GMO?