Třídní koncerty

A je to tu zas! Noční můra spousty žáků ZUŠ možná po celém světě – třídní koncerty… Hraní na nějaký hudební nástroj je vážně moc fajn. Opravdu.

Platí to minimálně do té doby, než začne jejich „sezóna“. Ta se ohlásí většinou v únoru, ale přípravy začínají samozřejmě dříve – již na začátku školního roku. Na takový zážitek je třeba se připravit spíše psychicky nežli pořádným nácvikem. Já osobně nemám problém s hraním na veřejnosti, ale třídní koncerty jsou někdy vážně „maso“.  Sál je plný žáků, členů rodin i učitelů, kteří doprovázejí účinkující a samozřejmě nesmí chybět samotní třídní učitelé vystupujících. Problém je ten, že někteří rodiče se v těchto akcích až moc vyžívají. Já sice chápu, že chtějí své ratolesti podpořit, ale co je moc, je moc. Spousta rodičů dětem spíše přitěžuje. Celý koncert natáčejí a mávají sálem telefonem či kamerou, míří jimi na své děti, stále jim domlouvají, aby se tito upravili a uklonili. Musím poznamenat, že i přesto koncertujících žáků přibývá. Minulý rok jsem totiž na svém houslovém třídním koncertu vystupovala šestá v pořadí a letos až dvanáctá.

 

Na závěr bych ještě jen ráda vyjádřila přání, aby se rodiče trochu uklidnili a aby se všem třídní koncerty vydařily.

Vendy Bartůšková