Figarova svatba v rouškách

V době koronavirové krize se většina lidí za kulturními akcemi nedostane – jak kvůli rušení představení většiny divadel, oper či koncertů, tak kvůli obavě z nákazy.

Ještě před vyhlášením nouzového stavu se mi však podařilo navštívit velmi známou operu a za dob Mozartových jednu z nejoblíbenějších oper v Praze – Figarovu svatbu.

Kde jinde by se mohla Figarova svatba hrát než v krásné klasicistní budově Stavovského divadla? Předehra zazněla již v 19 hodin a celé představení trvalo přes tři hodiny včetně dvacetiminutové přestávky. Během ní se mohli návštěvníci obsloužit v bufetu. Pro někoho byl možná nepříjemný fakt, že celou dobu bylo nutno mít zakrytá ústa. Představení bylo však natolik poutavé, že většina určitě zapomněla, že roušku na obličeji má.

Hudba byla dechberoucí. Dirigent Enrico Dovico odvedl skvělý kus práce. Stejný obdiv si zaslouží také muzikanti, kteří svými nástroji dokázali rozproudit atmosféru v celém sále. Bez povšimnutí nezůstali ani pěvci, kteří svými působivými hlasy vyprávěli děj tak poutavě, že tři hodiny uběhly jako voda. V neposlední řadě bych také ráda ocenila kostýmy herců a kulisy, které diváka dostaly do děje během několika minut (v průběhu druhého dějství se na pódiu dokonce „pohybovaly“ figurky pávů v životní velikosti).

Pokud jste vyznavači opery a podobných kulturních akcí, vřele doporučuji představení navštívit. Až budou opět akce v plném proudu a vy nebudete vědět, kam dřív, vzpomeňte si na Figarovu svatbu ve Stavovském divadle. Věřím, že ji ještě nějakou dobu hrát budou!