Dárce je kniha od americké spisovatelky Lois Lowry, kterou může znát jako autorku děl Spočítej hvězdy či Hledání modré. Kniha vyšla v roce 2013 ve vydavatelství Argo.
Hlavním hrdinou příběhu je dvanáctiletý Jonas, který žije ve světě plném přísných pravidel. Neexistují zde žádné barvy, city, špatné vlastnosti (závist, pýcha), válka, vzpomínky. Všichni lidé žijí v identických domech, nosí stejné oblečení, musí se vyjadřovat co nejpřesněji, nesmí lhát… Děti jsou vychovávány v rodinných jednotkách – jedna rodinná jednotka může mít pouze dvě děti. A to je jen zlomek pravidel.
Jakmile Jonas dovrší 12 let (stane se tzv. dvanáctkou), komise pro něj, ale i pro ostatní dvanáctky, vybere vhodné povolání. Někdo se stal pěstouncem, někdo zase rodičkou či zahradníkem, ale Jonasovi se dostalo velké cti a je vybrán jako nástupce Příjemce paměti. Během výcviku u současného Příjemce, který je v knize nazván jako Dárce, zjišťuje, o co je společnost ochudila. Ochudila je o krásně barevný svět, hudbu, lásku, ale i o to špatné – válku, hladomor, strach, bolest…
Podle románu byl natočen film režisérem Phillipa Noyce, který měl premiéru 11. srpna 2014. Hlavní role ztvárnili Jeff Bridges (Dárce) a Brenton Thwaites (Jonas). Dále se ve filmu objevila herečka Meryl Streep, Taylor Swift či Katie Holmes. A další věc – film je dostupný k vidění na Neflixu.
https://www.youtube.com/watch?v=QQaoOOXLOGs
Knihu jsem přečetla jedním dechem, byla opravdu čtivá, ale zároveň složitější na zamyšlení. Určitě si každý položil otázku, zdali by někdy nebylo lepší, kdyby někdo za nás rozhodoval? Na druhou stranu se v diktatuře spokojeně žít nedá… Co ale musím příběhu vytknout, je koncový spád. Dle mého názoru je příběh moc rychle ukončen. Naopak ve filmu je závěr více napínavý, zajímavý. Ačkoliv jsem větším zastáncem knih, musím říct, že se mi film líbil víc. Bylo v něm vysvětleno více než v knize. Ale posuďte sami.