Lidice jsou velice známým českým městem, a to především svou historií. Leží ve středních Čechách nedaleko Prahy.
Já jsem měla to štěstí se sem podívat, tak proč vás rovnou neseznámit s tím, jaké to tam bylo ?
Do Lidic jsem se podívala o letních prázdninách, a i když by si asi každý měl (alespoň dle mého názoru) pamatovat, že den 10. 6. 1942 se stal pro obyvatele Lidic osudným, dozvěděla jsem se i něco, co jsem doposud o Lidicích nevěděla.
V této době probíhala druhá světová válka. Toho dne byla obec vyhlazena německými nacisty v rámci heydrichiády – úspěšný atentát československých parašutistů na Reinharda Heydricha. Vesnice byla vypálena a dokonale srovnána se zemí a veškeré místní obyvatelstvo bylo popraveno nebo odsunuto do koncentračních táborů. Dnes je na území původních Lidic postaveno muzeum a památník. Po válce se vybudovaly Lidice nové, kde dnes žije něco kolem 600 obyvatel.
Já jsem se s rodinou podívala na něco málo z toho, co z původních Lidic zbylo, a nahlédla jsem i do tamějšího muzea. Viděla jsem dokonce i film režiséra Petra Nikolaeva z roku 2011 v hlavní roli s Karlem Rodenem – Lidice.
V muzeu byly k vidění dopisy dětí, zakrvácená košile jednoho z atentátníků, jména i fotografie. Musím říct, že na něco z toho opravdu nebyl 
lehký pohled a obzvláště nebyl hezký pocit, když si uvědomíte, že se nejedná o žádnou pohádku či fikci, ale že se vše skutečně odehrálo.
Kromě samotné výstavy v muzeu, byl k vidění i známý památník lidických dětí nebo „zbytek“ Horákova statku, kde byli zastřeleni všichni muži Lidic.
Tento výlet byl pro mne silným emočním zážitkem. Film byl v některých chvílích i zdrcující a opravdu by se nebylo čemu divit, kdyby ani vám „nezůstalo oko suché“.
Doporučila bych Lidice všem milovníkům historie, kultury a zapotřebí je samozřejmě i „špetka odvahy“.
