Člověk odjakživa ovlivňuje své okolí. Zpracovává základní suroviny, tvaruje povrch planety, mění klima, zkrátka přetváří přírodu k obrazu svému.
Jednou z nejstarších forem tohoto přetváření je domestikace. Z vlka jsme během 14 000 let dokázali vytvořit nejlepšího přítele člověka a pozměnit jeho vlastnosti tak, jak jsme si přáli. Šlo by tedy selektivním šlechtěním urychleně domestikovat zvířata?
Právě touto zapeklitou otázkou se zabýval sovětský genetik Dmitrij Beljajev. Aby nalezl odpověď, odstartoval Novosibirský liščí experiment.
Z kožešinového chovu vybral 130 nejkrotčejších stříbrných lišek a nechal je rozmnožovat se. Poté opět vybral ty nejkrotší jedince a tak dál. Za několik generací se začaly u lišek objevovat fyzické změny, jako vrtění ocasem nebo třeba svěšené uši.
I po Dmitrijově smrti experiment pokračoval, a tak dnes máme plně domestikované lišky. Sice jsou o poznání divočejší než psi, na druhou stranu od plachých lesních stvoření ušly už dlouhou cestu.
Dokonce si jednu můžete pořídit, i když vás to bude stát hodně peněz, úsilí, času a výsledek vás může zklamat. Někdo ale může zjistit, že i liška může být nejlepší přítel člověka.