Možná to někomu bude připadat zvláštní, ale já až do tohoto léta nebyla nikdy stanovat, maximálně se sestrou na zahradě.
Letos o prázdninách to tedy pro mne byla premiéra, teď vám přináším pár nejzajímavějších postřehů.
Už někdy v únoru se kamarádka ozvala, že se doslechla o jistém festivalu, který bychom mohli s pár kamarády ze základní školy v srpnu navštívit. Zároveň naplánovala trasu, po které půjdeme se stany, spacáky a krosnami následující dny.
Původně nás mělo jet něco okolo 12 lidí, nakonec nás bylo 6 a ještě jsme byli rádi. Mamka vytáhla lehce archaickou, ale přesto plně funkční krosnu, s kterou jsem se měla na pochod vypravit. Přísahám, že jsem se snažila balit úsporně, ale přesto jsem měla nemalý problém krosnu zapnout, ale zase jsem alespoň během výletu nic nepostrádala.
Po užitém festivalu jsme se vydali na cestu. Každý den jsme ušli několik kilometrů a každou noc spali v jiném kempu. Upřímně, nejsem sportovně založený člověk a ani se tím nijak netajím, ale chození na delší vzdálenosti mi nikdy nedělalo problém. Ale musím uznat, že s krosnou na zádech, která byla pomalu těžší než já, to nebyla žádná legrace a i představa patnáctikilometrové túry dostává úplně jiných rozměrů. Když jsem se tak plahočila na sluneční výhni, do ramen se mi neúprosně zařezávaly popruhy z krosny a díky puchýřům mne pálil každý krok, bezděky jsem si vzpomněla na knihu „Dlouhý pochod“ od Stephena Kinga.
Procházeli jsme krásnou krajinou v okolí Třeboně. Na každém kroku se třpytily rozsáhlé hladiny rybníků, v nichž se odrážely koruny sytě zelených stromů. Pohled to byl sice nádherný, ale neustálé nálety komárů od vody byly na denním pořádku. Asi už nezapomenu, jak jsem se jednoho rána probudila s nateklým okem, jelikož mě jeden štípl do víčka. Poslední den jsme také dorazili do civilizace, neboli Třeboně. Musím říct, že pohledy těch lidí na zpocenou, rozcuchanou, špinavou a udýchanou bandu byly k nezaplacení.
Nutno podotknout, že to všechno ke stanování tak nějak patří. Celý výlet jsem si neskutečně užila a asi na něj budu ještě dlouho vzpomínat.