Již po třiadvacáté se u nás ve Vimperku konaly projekce filmů festivalu NaturVision.
Ty nám každoročně ukazují, jak nádherná a kouzelná příroda je, a také připomínají, že bychom se o ni měli řádně starat.
V týdnu od 13. do 19. září nás vzaly od zákoutí nočních lesů až pod vodní hladinu za kosatkami. Sledovali jsme chameleony na Madagaskaru a probádali švédskou divočinu. Pro děti byly navíc promítány krátké filmy o plýtvání potravinami.
I letos se na výběru, překladu a následném živém namluvení filmů podíleli studenti našeho gymnázia pod vedením pana Mgr. Romana Hajníka.
Komentáře v češtině k filmům letos četli žáci třídy 3. A, 7. G. Naše malá skupinka – já, Tereza Klapsiová, Nela Kačerová, Patrik Rod a Karel Remeš – se přibližně týden před promítáním dobelhala do kabinetu pana Hajníka a poslušně mu poskytla své kontaktní údaje. Až když už nás měl pan učitel zapsané a bylo zřejmé, že už není cesty zpět, napadlo nás zeptat se, k čemu jsme se to vlastně upsali.
Odcházeli jsme více i méně znervóznělí, ale smířeni se svým osudem. To pravé znejistění ale přišlo až tehdy, když se chýlilo k víkendu, po němž měla jednotlivá promítání proběhnout. Zatímco pan učitel mluvil o tom, jak si to máme doma pečlivě zkoušet nanečisto, my měli teprve prvních pár přeložených textů – a bez textu se to zkouší fakt dost těžko.
Nakonec jsme to ale vcelku zdárně, s většími a vtipnějšími i menšími přeřeky, zvládli komentovat. Takže pro jistotu – dlask je tlustozobý, ne tlustozubý, kosatky nejsou dlouhé několik kilometrů, nýbrž jen několik metrů. Omlouváme se za nedorozumění.
Odměnou nám byl pokaždé potlesk publika, který jsme slyšeli i v úkrytu malé namlouvací komůrky, která jen tak tak pojmula techniku a jednoho či dva z nás.
Celý týden bude v sobotu 20. 9. 2025 zakončen galavečerem v Městském kulturním středisku Vimperk, kde bude mimo jiné vyhodnocena výtvarná soutěž „Rok návratů aneb znovu nalezený domov rostlin a živočichů Šumavy“.