Na přelomu března a dubna měli naši cyklističtí spolužáci soustředění v Toskánsku a my s jedním z účastníků udělali rozhovor.
Pro náš časopis jsme si „odchytli“ Václava Růžičku ze 2. A, který nám dobrovolně nedobrovolně zodpověděl několik otázek…
Jaké bylo vaše soustředění a jak dlouho trvalo?
Soustředění trvalo dva týdny. Bydleli jsme v oblasti blízko měst Massa Mafitima a Follonica asi 10 km od moře. Cílem soustředění bylo zlepšit dlouhodobou vytrvalost neboli aerobní kapacitu a k tomu přidávat vysoké intenzity nad anaerobním prahem – sprinty, dlouhé a intenzivní výjezdy. Díky dobrým podmínkám pro horská kola jsme se zlepšovali v technice jízdy, a když k tomu přidám velký objem odtrénovaných hodin, kterých bylo i více než 20 za týden…bylo to náročné, ale smysluplné.
Jaký byl váš program?
Náš den probíhal následovně…ráno budíček, rozcvička, snídaně, příprava na trénink, samotný trénink a po něm velmi užitečný a zasloužený krátký odpočinek. Odpoledne někdy druhá fáze tréninku, večeře a poté spánek.
Jaké nejdůležitější závody tě tuto sezónu čekají?
Za ten nejdůležitějši považuji MČR v XCO a k tomu Český pohár v MTB.
Jaké jsou tvé cíle, kterých bys chtěl tuto sezónu dosáhnout?
Chtěl bych zlepšit svoji výkonnost, která mi teď trochu chybí. Co se týče závodění, tak mým největším cílem je dostat se na mezinárodní závod mimo ČR, kde je úroveň o dost vyšší než u nás.
Jak ses k horské cyklistice dostal a kdy jsi s ní začal?
Zajímavá otázka, sám nevím.(směje se) Jestli si dobře pamatuju, začal jsem na kole jezdit asi v 10 –11 letech sám u nás za barákem po lese a nějak mě to začalo až moc bavit, že jsem na kole trávil čím dál více času. Taky jsem si začal stavět za domem vlastní tratě se skoky a jezdil jsem v těžším terénu. Po pár letech jsem na gymplu, závodím a ani nevím, jak se to stalo.(smích)
Já bych tímto chtěl Vaškovi za jeho čas a zájem o věc poděkovat a zároveň mu za celý náš redaktorský tým popřát mnoho úspěchů jak na trati, tak ve škole, ale především mnoho šťastně najetých kilometrů bez zranění!