Ahoj, jmenuji se Tomáš a je mi 17 let. Pocházím z České republiky a bydlím ve Vimperku, městě na jihu Česka. Také tam chodím do školy – na Všeobecné a sportovní gymnázium Vimperk. Minulý rok jsem se rozhodl, že strávím jeden rok v Německu. Bylo to zatím největší rozhodnutí, které jsem ve svém životě udělal. Proč jsem chtěl jet do Německa? Myslím, že jsem potřeboval změnu. Chtěl jsem prostě zkusit něco nového, něco ve svém životě změnit a Euregio mi přesně tuto příležitost nabídlo. Velký vliv na mé rozhodnutí mělo také moje okolí, především rodina a můj učitel němčiny Roman Hajník, kteří mě v tom podporovali.
Nejprve jsem musel projít přijímacím procesem. Proto jsem začal intenzivněji studovat němčinu. Všechno dopadlo dobře a byl jsem do projektu vybrán. Poprvé v životě jsem musel podepsat smlouvu. Připadal jsem si přitom jako opravdový dospělý. Krátce nato přišel okamžik, kdy jsem poprvé navštívil svou hostitelskou rodinu. Páni, na to si ještě dobře vzpomínám – tehdy jsem byl opravdu nervózní. Ale všechno dobře dopadlo a můj školní rok v Německu mohl začít.
Vybrala si mě hostitelská rodina Herzigových z města Fürstenzell. Toto město je přibližně stejně velké jako Vimperk a nachází se nedaleko Pasova. Moje škola byla přímo ve Fürstenzellu, jen asi pět minut chůze od domova. To bylo velmi pohodlné, protože jsem mohl déle spát. Moje hostitelská rodina byla skvělá. Měl jsem velmi dobré zázemí. Měl jsem vlastní pokoj a hostitelská maminka výborně vařila. Co víc by si mohl kluk přát?
Rodina mi vždy pomáhala a podporovala mě, kdykoli jsem to potřeboval. Snažili se, abych se cítil jako doma. Myslím, že mi to velmi pomohlo a celý rok to díky tomu byl mnohem jednodušší. Věděl jsem, že když budu mít špatný den, vždy dostanu podporu a budu moci snadno pokračovat dál. V hostitelské rodině jsem bydlel ještě s jedním českým chlapcem Dominikem. To se mi líbilo, protože jsem měl vždy po boku někoho stejného věku a ze stejné země.
Rodina se vždy snažila, abychom se oba co nejvíce seznámili s bavorskou kulturou. Nejenže nás naučili bavorský dialekt, ale podnikli jsme také mnoho výletů po celém Bavorsku. Několikrát jsme byli v Mnichově. Navštívili jsme Oktoberfest, kde jsme viděli pivní stany i různé atrakce. Samozřejmě jsme si také dali currywurst. Navštívili jsme i Německé muzeum v Mnichově, které se mi velmi líbilo. Centrum Pasova už znám nazpaměť, ať je léto nebo zima. Na vánočních trzích v Pasově jsme si koupili punč
a tím jsme přivítali Vánoce. Na jaře jsme navštívili jedno z nejkrásnějších míst na světě – Berchtesgaden. Takovou přírodu jsem předtím nikdy neviděl. Byla divoká a nádherná. Líbí se mi také hora Alte Hexe. Poslední víkend jsme jeli do Bayernparku. Přijel
i můj bratr a celý den jsem si opravdu užil. I když jsem měl zpočátku smůlu a po první atrakci jsem byl úplně promočený. Venku nebylo ani třicet stupňů a byla mi opravdu zima. Hostitelský táta mi ale přinesl nové oblečení a tím mi zachránil den. A ten pád ze sta metrů? To bylo opravdu šílené.
Od hostitelských rodičů jsem se naučil mnoho nového. S maminkou jsem byl sklízet brambory – byl to skvělý zážitek. Táta mě naučil pájet a často jsme spolu hráli šachy. Nejvíce se mi ale líbilo společné sledování filmů a seriálů. Společně jsme viděli seriál „Dámský gambit“, téměř celého „Dobrého doktora“ a nakonec jsme skončili u seriálu „Dr. House“.
Chodil jsem na Maristické gymnázium ve Fürstenzellu do 10. třídy. Nebyl jsem jediným českým výměnným studentem – na začátku jsme byli čtyři a později dokonce pět. První den nás ve škole přivítala naše koordinátorka paní Krompaß-Heinzl a rozdělila nás do tříd. Já jsem byl zařazen do třídy 10d. Můj první dojem byl, že škola je mnohem větší a modernější než moje škola v Česku, a to se mi líbilo. Konečně něco nového.
Samozřejmě byl první den trochu šok, protože jsem rozuměl ještě méně, než jsem očekával. Zároveň mě ale bavilo představit se třídě a poznávat nové spolužáky. Líbili se mi také jednotliví učitelé. Vůbec jsem nevěděl, co mám očekávat, a někteří mě opravdu překvapili a byli velmi vtipní. Celkově to byl zajímavý první dojem, i když jsem se ještě cítil trochu nejistě.
Můj rozvrh se příliš nelišil od toho českého. Nové pro mě byly pouze dva předměty – ekonomika a náboženství. Ostatní předměty jsem znal. Příjemným překvapením bylo také to, že jsem měl odpoledne hodně volného času. Podle mého názoru se výuka lišila spíše v drobnostech a hodně záleželo na konkrétním učiteli. Některé předměty pro mě byly jednodušší než jiné. Například matematika, fyzika nebo angličtina mi šly dobře, protože jsem už hodně znal ze školy v Česku. Obtížnější byly dějepis a zeměpis, protože jsou hodně závislé na jazyce a obsahují mnoho různých témat. Ze začátku to proto bylo náročné. Mými oblíbenými předměty byly matematika, angličtina a tělesná výchova. Škola nám, českým výměnným studentům, umožnila také navštěvovat vlastní kurz němčiny. To jsem velmi ocenil, protože se díky tomu naše znalosti němčiny zlepšovaly ještě rychleji.
Moji spolužáci byli od samého začátku přátelští a pomáhali mi, zejména když jsem se ve škole ještě cítil ztracený. Člověk se ale musel hodně snažit a co nejvíce mluvit. Postupně se moje němčina i vztahy s ostatními zlepšovaly.
Ve škole jsme si také užili spoustu legrace, hlavně v hodinách náboženství a tělesné výchovy. Když se mi stýskalo po češtině, mohl jsem si popovídat s ostatními českými výměnnými studenty, kteří se stali mými dobrými přáteli. Bylo to skvělé, protože jsme díky tomu poznali ještě více lidí z různých tříd a nikdy jsem se necítil úplně sám. Využil jsem také možnost navštěvovat dva volitelné předměty – tenis a volejbal. Bavilo mě to a poznal jsem tam mnoho nových lidí. Byla to pro mě zároveň forma odpočinku, protože k hraní volejbalu nebo tenisu není potřeba tolik němčiny.
Díky škole jsem zažil i mnoho zajímavých akcí mimo vyučování. Na celý týden jsme jeli do Berlína. To bylo něco výjimečného. Viděl jsem obrovské množství zajímavých míst a byl jsem také nahoře na televizní věži. Na to nikdy nezapomenu. Škola nám také umožnila navštívit několik přednášek. Nejvíce se mi líbila přednáška o polárním kruhu. Vrcholem roku byl závěrečný taneční večer po tanečním kurzu. Opět jsem se dozvěděl něco nového o bavorské kultuře. Co k tomu dodat? Byla to prostě skvělá oslava.
Jazyk byl náročný, ale zároveň jsem ho bral jako výzvu. Co pro mě ale bylo opravdu velmi těžké, byl stesk po domově, který přišel až později. Chyběla mi rodina, přátelé a dokonce i moje škola, což mě samotného překvapilo.
Co bych možná udělal jinak? Snažil bych se být otevřenější a aktivnější už od samého začátku – vůči spolužákům i učitelům.
A každý den bych se naučil pět nových německých slov.
Tento rok byl zároveň mým nejlepším i nejtěžším rokem. Za relativně krátkou dobu jsem zažil nesmírně mnoho věcí a navázal spoustu nových kontaktů. Také jsem se hodně dozvěděl sám o sobě a tento rok mi pomohl objevit, čemu bych se chtěl v budoucnu profesně věnovat.
Poznal jsem bavorskou kulturu, nechal se jí inspirovat a nyní doufám, že si něco z ní přivezu i do Česka. Možná v Česku založím nový trend a všichni začnou nosit kroje na večírky. A možná také ne – kdo ví. Na závěr bych chtěl poděkovat za celý tento rok: své hostitelské rodině, která to se mnou zvládla, své rodině, která to zvládla beze mě, své škole za kvalitní vzdělání a organizaci Euregio, která mi tuto příležitost poskytla.
Děkuji! Tomáš Ulč
A teď německy!
Mein Jahr in Deutschland
Hallo, ich bin Tomáš, ich bin 17 Jahre alt. Ich komme aus Tschechien und wohne in Vimperk, eine Stadt im Süden Tschechiens. Ich gehe dort auch in die Schule: Všeobecné a sportovní gymnázium Vimperk. Letztes Jahr habe ich mich entschieden, dass ich ein Jahr in Deutschland mache. Bis jetzt meine größte Entscheidung, die ich je in meinem Leben getroffen habe. Warum wollte ich nach Deutschland? Ich denke, bei mir ging es darum, dass ich eine Veränderung gebraucht habe. Ich wollte einfach etwas neues versuchen, etwas in meinem Leben verändern und Euregio hat mir genau diese Chance gegeben. Ganz großer Einfluss hatte aber auch meine Umgebung, vor allem meine Familie und mein Deutschlehrer Roman Hajník, die mir dabei unterstützt haben.
Zuerst musste ich das Bewerbungsprozess schaffen. Aus diesem Grund habe ich angefangen, mehr intensiv Deutsch zu lernen. Alles hat gut geklappt und ich wurde für das Projekt ausgewählt. Zum ersten Mal in meinem Leben musste ich einen Vertrag unterschreiben. Das hat sich angefühlt, als wäre ich schon ein richtiger Erwachsener. Kurz danach kam der Moment, wann ich zum ersten Mal meine Gastfamilie besucht habe. Boah, das erinnere mich noch, damals war ich echt nervös. Aber, ja, alles war erledigt und mein Schuljahr in Deutschland konnte beginnen.
Mir hat sich die Gastfamilie Herzig aus der Stadt Fürstenzell ausgewählt. Die Stadt ist so groß wie Vimperk und liegt in der Nähe von Passau. Meine Schule lag direkt in Fürstenzell, nur etwa 5 Minuten zu Fuß von meinem Zuhause entfernt. Das war sehr gemütlich, denn ich konnte länger schlafen. Meine Gastfamilie war toll. Ich hatte ein sehr gutes Umfeld. Ich hatte mein eigenes Zimmer, und die Gastmutter hat sehr gut gekocht. Was könnte sich ein Junge noch wünschen?
Die Gastfamilie hat mir immer geholfen und mich unterstützt, wenn ich es gebraucht habe, und wollte immer, dass ich mich wie zu Hause fühle. Ich denke, das alles war eine sehr große Hilfe, und es hat das Jahr viel leichter gemacht. Ich wusste, dass ich, wenn ich einen schlechten Tag habe, immer Unterstützung bekomme und leicht weitermachen kann. Ich wohnte bei der Gastfamilie noch mit einem tschechischen Jungen, Dominik. Das fand ich gut, denn ich hatte immer jemanden in der Familie im gleichen Alter und aus demselben Heimatland. Die Gastfamilie hat immer dafür gesorgt, dass wir beide viel über die bayerische Kultur lernen. Nicht nur haben sie uns in der Familie Bairisch beigebracht, wir haben auch viele Ausflüge durch ganz Bayern gemacht.
Wir waren mehrmals in München. Wir haben das Oktoberfest besucht und haben dort die Bierzelte, aber auch die coolen Attraktionen gesehen. Dazu haben wir uns natürlich eine Currywurst zum Essen gekauft. Wir haben auch das Deutsche Museum in München besucht, das hat mir auch sehr gefallen. Das Zentrum von Passau kenne ich schon auswendig, und es ist egal, ob es Winter oder Sommer ist. Wir haben uns einen Punsch auf den Weihnachtsmärkten in Passau gekauft und damit haben wir richtig Weihnachten begrüßt. Im Frühling haben wir dann einen der schönsten Plätze überhaupt auf der Welt besucht, und zwar Berchtesgaden. Die Natur habe ich so vorher noch nie gesehen. Es war so wild und schön. Ich mag auch den Berg: die Alte Hexe. An dem letzten Wochenende sind wir zum Bayernpark gefahren, mein Bruder ist auch mitgefahren, und ich habe mir den ganzen Tag wirklich sehr genossen. Obwohl ich zuerst Schwierigkeiten hatte und schon nach der ersten Attraktion komplett nass war. Es waren draußen keine 30 Grad, und mir war wirklich kalt. Der Gastvater hat mir aber neue Kleidung geholt und damit meinen Tag gerettet. Ja, der Fall aus 100 Metern war schon verrückt.
Ich habe von den Gasteltern viel Neues gelernt. Ich war mit der Gastmutter beim Kartoffelernten. Cooles Erlebnis. Der Gastvater hat mir das Löten beigebracht, und wir haben oft zusammen Schach gespielt. Das Schönste fand ich aber das Filmgucken. Wir haben alle zusammen „The Queen’s Gambit“ gesehen, fast den ganzen „Good Doctor“ und wir sind bei „Dr. House“ gelandet.
Ich ging an das Maristen-Gymnasium Fürstenzell, in die 10 Klasse. Ich war nicht der einzige tschechische Austauschschüler diese Jahr, wir waren zu viert an meiner Schule, später dann sogar zu fünft. Der erste Tag hat uns unsere Betreuungslehrerin Frau Krompaß-Heinzl in der Schule begrüßt und in die Klassen eingeteilt. Ich war zu der Klasse 10d eingeteilt.
Mein erster Eindruck war, dass die Schule viel größer und moderner als meine Schule ist, und ich fand es cool. Endlich etwas neues. Natürlich, der erste Tag war ein Schock, weil ich noch weniger verstanden habe, als ich mir gedacht habe. Es hat aber auch Spaß gemacht, sich der Klasse zu vorstellen und sie kennenzulernen. Ich fand auch cool die einzelnen Lehrer, ich meine, ich wusste gar nicht, was ich erwarten sollte und manche haben mir wirklich überrascht und waren sehr lustig. Insgesamt war es ein spannender erster Eindruck, auch wenn ich mich noch ein bisschen unsicher gefühlt habe.
Mein Stundenplan hat sich nicht so viel von meinem in Tschechien unterschieden. Nur zwei Fächer, Wirtschaft und Religion, waren für mich neu. Sonst kannte ich alles, und was besonders schön überraschend war, dass ich auch ganz viel Freizeit am Nachmittag hatte.
Meiner Meinung nach unterscheidet sich der Unterricht sonst eher in Kleinigkeiten, und viel davon kommt auch auf den Lehrer an.
Bei manchen Fächern habe ich mich leichter getan als bei anderen. In Fächern wie Mathe, Physik oder Englisch habe ich es mir viel leichter getan, weil ich schon vieles aus meiner Schule in Tschechien kannte. Schwierigkeiten waren für mich zum Beispiel Fächer wie Geschichte oder Geographie, weil sie stark von der Sprache abhängen und viele unterschiedliche Themen dabei sind. Am Anfang war es deshalb besonders schwierig.
Meine Lieblingsfächer waren deswegen Mathe, Englisch und Sport.
Die Schule hat uns, den tschechischen Austauschschülern, auch ermöglicht, dass wir einen eigenen Deutschkurs hatten. Das fand ich sehr gut, denn unsere Deutschkenntnisse haben sich dadurch noch schneller verbessert.
Meine Klasse, meine Mitschüler, waren schon von Anfang an freundlich und haben mir besonders am Anfang geholfen, wenn ich mich in der Schule noch verloren gefühlt habe. Man musste sich aber immer sehr viel bemühen und versuchen, sehr viel zu sprechen. Immer wieder über verschiedene Themen sprechen, und mit der Zeit haben sich mein Deutsch und auch meine Beziehungen verbessert.
Wir hatten auch viel Spaß im Unterricht, besonders in Religion und Sport. Ich hatte auch die Möglichkeit, wenn ich Tschechisch sehr vermisst habe, mit anderen tschechischen Austauschschülern zu sprechen, die dann zu meinen guten Freunden geworden sind. Ich fand es gut, denn dadurch haben wir noch mehr Leute aus verschiedenen Klassen kennengelernt, und ich habe mich nie ganz alleine gefühlt.
Ich habe auch die Chance genutzt und an zwei Wahlfächern teilgenommen. Ich war beim Tennis und Volleyball dabei. Das hat Spaß gemacht, und ich habe dabei viele neue Leute kennengelernt. Es war auch eine Art von Entspannung für mich, denn man braucht nicht so viel Deutsch, um Volleyball oder Tennis zu spielen.
Mit der Schule habe ich auch tolle Erlebnisse außerhalb der Schule erlebt. Ich bin für eine ganze Woche mit der Schule nach Berlin gefahren. Das war etwas Besonderes. Ich habe so viel von der Stadt gesehen und war auch oben auf dem Fernsehturm. Das vergesse ich nie. Die Schule hat uns auch ermöglicht, bei ein paar Vorträgen dabei zu sein. Der über den Polarkreis hat mir sehr gefallen. Das Highlight des Jahres war der Tanzkursabschluss. Ich habe wieder etwas neues über die Bayerischekultur gelernt. Was kann ich dazu sagen? Das war einfach eine tolle Party.
Die Sprache war schwierig, aber ich habe es auch gleichzeitig wie eine Herausforderung gesehen. Was aber unglaublich schwierig für mich war, war das Heimweh, das erst später mit der Zeit kam. Ich habe meine Familie und Freunde sehr vermisst, und sogar auch meine Schule, was für mich sehr überraschend war.
Was hätte ich vielleicht anders gemacht? Ich versuchte mehr offen und aktiver schon von dem Anfang zu sein, zu den Mitschülern, zu den Lehrern und hätte jeden Tag fünf neue Wörter auf Deutsch gelernt.
Dieses Jahr war mein bestes und gleichzeitig schwierigstes Jahr. Ich habe sehr viel in relativ kurzer Zeit erlebt und sehr viele neue Kontakte geknüpft. Ich habe auch sehr viel über mich selbst gelernt, und dieses Jahr hat mir auch dabei geholfen zu entdecken, was ich später beruflich machen will. Ich habe viel über die bayerische Kultur gelernt und ließ mich davon inspirieren, und jetzt hoffe ich, dass ich etwas davon mit nach Tschechien bringen kann. Vielleicht fange ich in Tschechien einen neuen Trend an und alle fangen an, Tracht zu Partys zu tragen. Oder vielleicht auch nicht, aber wer weiß.
Ich möchte mich noch für das ganze Jahr bedanken, und zwar bei meiner Gastfamilie, die es mit mir geschafft hat, bei meiner Familie, die es ohne mich geschafft hat, bei meiner Schule für die gute Ausbildung und bei Euregio, die mir diese Chance gegeben hat.
Vielen Dank! Tomáš Ulč