Píše se neděle 6. května 1945, je krásné, hřejivé počasí, jaro v plném proudu. Nad kdysi temnou Evropou konečně po dlouhých letech útrap vychází první paprsky naděje a radosti.

Americká 4. obrněná a 5. pěší divize vstupuje bez obtíží do Vimperka po dlouhé a vyčerpávající cestě, kterou američtí vojáci absolvovali směrem ze západu přes zničenou, přesto konečně radostnou Evropu. Velká německá Říše se až na poslední výboje rozpadá, mocný Vůdce se před pár dny zastřelil ve svém bunkru, když Sovětská armáda v tuhém boji dobyla Berlín, Benito Mussolini s jeho milenkou byli v Itálii zabiti a lynčováni ještě dva dny před Hitlerovým koncem, tedy 28. dubna.

Již druhý den probíhá pražské povstání, které nevinně, avšak drze započal hlasatel Mančala v československém rozhlase slavnou větou:„Je právě sechs hodin“. Celý rozhlas nadále pokračoval v relaci pouze ve smíšené česko-němčině, později už jen v češtině, což jednotky SS vyprovokovalo k boji o Český rozhlas. Mrtev je již také například Emanuel Moravec, jedna z nejvíce rozporuplných postav války. K. H. Frank, říšský protektor, vyjednává s protektorátní vládou o nenásilném předání Prahy. V ulicích se staví barikády, vyměňují se cedule s názvy ulic, zuří poslední boje. Revoluční orgány zatýkají německé kolaboranty. Nemalou roli v boji o Prahu sehráli kontroverzní vlasovci.

Ač slavíme Den vítězství 8. května, ke klidu zbraní došlo až 9. května, kdy další kontroverzní a v poslední době dosti připomínaná postava, maršál Koněv, hlásil vrchnímu velení, že:„Praha je očištěna od nepřítele“. Tím nejen pro Čechy, ale pro celou Evropu započala nová etapa.

Osvobození Prahy sovětským vojskem, 1945

Leave comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *.