Žijeme ve zvláštní době, plné zvláštních událostí, zvláštního chování a zvláštních, ale vážných rozhodnutí.
Tam, kde selhává zdravý rozum, kde dojde k zoufalosti či k prosté nespokojenosti občanů, dochází k protestům. Některé jsou opodstatněné, jiné omluvitelné, další zbytečné a také pak přímo pobuřující. Ať jsou takové či jiné, rozdělují společnost v době, kdy ji potřebujeme co nejvíce spojit.
Protestní měsíc v Polsku
Vlnu občanské nespokojenosti vyvolal na začátku října u našich sousedů v Polsku kontroverzní a velice konzervativní zákon o potratech, který byl schválen Ústavním soudem. Nyní podle zákona žena v Polsku nemůže jít na umělé přerušení těhotenství ani v případě, že je plod v jejím těle jakkoliv poškozený. Jediná umožněná výjimka pro umělé přerušení těhotenství je, pokud byla žena znásilněna či se jedná o plod vzniklý incestem.
Společnost je nyní v Polsku ne rozdělená, ale přímo roztříštěná na několik táborů. Jedni se zastávají vlády, druzí proti jejímu jednání vystupují. Jedni brání tradiční hodnoty, druzí je ničí. Setkáváme se také se střetem lidí, kteří roušky nosí a dodržují všechna opatření (tedy kromě shromažďování), a lidí, kteří proti nim bojují, což rozděluje již takhle rozdělené tábory na ještě menší podskupiny.
Účastníci protestů proti potratovému zákonu využívají symbolu červeného blesku a jejich hnutí se nazývá Strajk Kobiet. Z velké většiny se jedná o mladé lidi, logicky s převahou žen. Celou skupinu můžeme generalizovat jako levicově-liberální hnutí. Dotýká se také problematiky LGBT+ komunity, jejichž práv se zastává. Příznivci tohoto hnutí ovšem zneužili situace k vandalismu, kdy například útočí na kostely a jinak chráněné budovy.
Naproti tomu stojí skupiny nacionálně smýšlejících obyvatel, které bývalý premiér Jarosław Kaczyński vyzval k obraně tradičních hodnot. Mimo jiné k obraně kostelů výrazně pomohly fanouškovské ekipy fotbalových klubů. Spory vyvrcholily 11. listopadu, kdy nacionalisté pořádali svůj již tradiční pochod na připomínku Dne nezávislosti Polska. Pochod musela násilím rozehnat policie, vláda se vzápětí vyjádřila, že nebude tolerovat jakékoliv násilí mezi občany.
Kauza Bělorusko
Neexistuje snad nikdo, kdo by v naší zemi neslyšel o protestech v Bělorusku, jež se konají pravidelně od 11. května, kdy byl prezidentem země opět zvolen Alexandr Lukašenko. Volby provázela vlna kontroverze a obyvatelé Běloruska, ovšem i zástupci EU, mají důvodná podezření, že došlo ke zfalšování voleb. Pravidelně se tak protestující schází v hlavním městě Minsku, ale i v jiných větších městech. Policie postupuje proti protestujícím tvrdě a nekompromisně. Prezident Lukašenko se své funkce vzdát nehodlá. Během protestů bylo již zatčeno více než 7000 lidí, přes 300 lidí bylo zraněno a již 4 lidé zemřeli. Protestující dále požadují demisi prezidenta i vlády, konec policejní represe a vypsání nových svobodných voleb.
Vypjaté volby v USA
V USA proběhly prezidentské volby, kde se utkali současný republikánský prezident Donald Trump se svým protějškem, demokratem Joe Bidenem. Jak jistě víte, demokraté, tedy Joe Biden, volby vyhrál a prezident Trump neuspěl se svými žalobami na průběh voleb. Dochází tedy k dalším výtržnostem v ulicích od posledních protestů BLM.
Zatímco demokraté v ulicích slaví, republikáni se bouří. Ačkoliv se situace zdá se uklidňuje, musíme si počkat na vlnu nevole, která se zaručeně dostaví při „předávání“ Bílého domu.
Dohra války v Náhorním Karabachu
Boje mezi Arménií a Ázerbajdžánem o území Nahorního Karabachu skončilo, jako vítěz se může prohlásit Ázerbajdžán. S tím ovšem nesouhlasí velká část arménské populace, skupina nespokojených občanů dokonce 10.11. obsadila budovu vlády, požadovali demisi vlády i premiéra Nikoly Pašinjana. Budovu vlády demonstranti opustili až na výzvy policie.
Do Náhorního Karabachu budou nyní vyslány ruské mírové jednotky, které dohlédnou na bezpečnost.
