Nejsem odpůrcem žádného z hnutí za lidská práva, ať už je to LGBTQ, Black Lives Matter nebo dalších.
Nikdy jsem žádné neupřednostňoval z důvodu toho, že v základě mají všechna v podstatě stejný cíl. A to aby si všichni lidé byli rovni. Tato hodnota je pro mě velice důležitá, a ať už to může být práce sisyfovská prosadit nebo dodržovat tuto hodnotu, nikdy se jí nevzdám.
Na straně LGBTQ je dnes naprostá většina mladých lidí a je společensky skoro nepřijatelné je nepodporovat. Lidé jakékoli orientace by měli mít stejné právo na to mezi sebou projevovat náklonnost
a lásku. Všechno to je založeno na tom vidět člověka, jaký je, bez ohledu na barvu pleti, věk, pohlaví nebo onu zmíněnou orientaci. V tom spočívá ona základní myšlenka – že si jsou všichni rovni. Každý je totiž uvnitř člověk, který má city, emoce, žízeň, hlad, cíle atd. Tudíž to neznamená podporovat jen určité hnutí, ale všechny lidi. Můžete poukázat na určitou menšinu, která je například odsuzovaná více než druhá, to ano, ale je to stále stejné. Všichni jsou si rovni. Demonstrace, průvody, plakáty jsou důležité. Ale když jsem něčeho součástí, musím ctít jeho hodnoty vždy, a nejen v průvodu nebo na sociálních sítích. Všude a ze všeho nejvíc v každodenních situacích. Tam, to vše začíná. V prostém dialogu člověka s člověkem. V něm dodržovat onu hodnotu. Vidět všechny jako lidské bytosti.
A zamyslete se, kolikrát za den, týden nebo měsíc, jste odsouzeni za něco, s čím nemůžete nic udělat, za něco, co vás jako člověka v ničem nemění. Nebo zda jste byli za to dokonce v něčem omezováni. A pak se zeptejte, kdo to způsobil. Je členem takovéto skupiny? Stalo se vám to? Já myslím, že určitě. A to mě trápí. Ne to, že jsem byl odsouzen. To zkrátka k životu patří. Ale to pokrytectví, které je tak dobře zakryté pod kamufláží dobrých účelů.
Být upřímný a vidět každého člověka bez předsudků je jedna z nejtěžších schopností, které se dneska může člověk naučit. Vyžaduje to úsilí, píli, zkušenosti a otevřenost. A lidé, kteří tuto dovednost ovládají, jsou velice vzácné bytosti, moudré bytosti. Sám vím, že předsudkům neuniknou ani mé myšlenky. A vím, kolikrát jsem špatně soudil. Jsem si jist, že rozhodně nejsem natolik moudrý, abych mohl říci, že onu schopnost plně ovládám. Ale to jsem pouze já. I já jsem z jisté části určitě pokrytec. Jen se zamyslete, než se do nějakého hnutí zapojíte. Zda není nejdříve lepší začít u sebe a u svého okolí. Jsou to totiž hnutí velice důležitá. A jsou to i hnutí, která jsou často pro jejich názory napadána. A proto vyžadují členy, které si za svými hodnotami nejenom stojí, ale hlavně členy, které ony hodnoty dodržují.
Budu rád, když od vás dostanu nějakou zpětnou vazbu. Jsem přece jenom člověk omezený svým subjektivním vnímáním. Proto i píšu tento článek vám studentům. Abyste mé mylné představy, v duchu upřímného dialogu, mohli, pokud je třeba, vyvrátit.
Komunikace člověka s člověkem je onou formou kontaktu, při níž se nejen setkává rozum s rozumem, poznání s poznáním, názor s názorem, ale kdy se rozevírá člověk člověku.
Milan Machovec
Vincent Jirouš