Když se řekne konec druhé světové války, co si vybavíte jako první? Lidice či Hirošima ? Norimberské procesy? Lovci nacistů?
Kolika z vás se ale vybaví odsun německého obyvatelstva?
Tento článek byl inspirován česko-německým filmem Světlo pro budoucnost Lenky Ovčáčkové. Film vypráví tři příběhy žen (Ewy, Elfriede a Emmy) z česko-německo-rakouských rodin. Tyto dnes již devadesátileté ženy strávily druhou světovou válku v Československu a během jejího trvání a po ní si museli projít neustálým stěhováním a odsuzováním. Pamětnice Ewa se dokonce jen náhodou vyhnula koncentračnímu táboru v Brně.
Téma odsunu mi přijde jako dost opomíjené a tolik se o něm nediskutuje. Proto se na něj zaměříme v tomto článku.
Odsun Němců ze Sudet by se dal definovat jako vyhnání německého a rakouského obyvatelstva z československého pohraničí, které bylo spojeno s násilím, nesprávnými domněnkami a zavrhováním. Celkem byly vyhnány přes dva miliony lidí a několik dalších set tisíc bylo nuceno uprchnout ze země. Mnoho dalších lidí bylo lynčováno, ukamenováno nebo jinak umučeno. Toto násilí a hrubost byly zpracovány i ve filmu Habrmannův mlýn, který srdečně doporučuji, pokud vás toto téma zajímá více.
A proč se vlastně tyto hrůzy děly? Traumatizované a roky utlačované obyvatelstvo tehdejšího Československa chtělo „vzít spravedlnost do vlastních rukou“ a vykonat rádoby spravedlivou pomstu. Tito lidé pak viděli všechny Němce a Rakušany jako nacistické zrůdy a dávali jim za vinu jejich vlastní útrapy a hrůzy, kterými si museli projít. Většina těchto lidí byla však nevinná a jejich smrt nebyla projevem žádného zadostiučinění, ale obyčejné sadistické touhy po pomstě. Stovky lidí byly vyhnány či zabity jen kvůli německému jménu, členu rodiny nebo předkům. Zničeny a rozděleny byly tisíce rodin.
Tento jev se nazývá tzv. kolektivní vina, kdy se stává odpovědným národ nebo menšina a individualita jedince není zohledněna. V praxi to znamenalo zrušení občanských práv lidem německé národnosti, zabavení (konfiskaci) majetku a následné nucené vystěhování. To celé jen kvůli předpokladu, že Němec=nacista a fašista. Na tuto domněnku doplatily bohužel i děti.
Nakonec bych snad jen zdůraznila to, že i když se zdá být pravda a vina jasná, nemusí být vše vždy černobílé a ne vždy byli tito lidé zcela bez viny. To ale nic nemění na tom, že hrůzy, kterými si museli projít, je dozajista poznamenaly na celý život.