Během prázdnin mě mé cesty zavedly do egyptského letoviska Marsa Alam, kde jsem se seznámila s Amirem.
Když jsem se Amira zeptala, jak začala jeho cesta k potápění, překvapilo mě, že jeho první zkušenost nebyla přímo s potápěním. „Naučil jsem se plavat už v mladém věku,“ vypráví.
Později začal pracovat jako asistent v potápěčském centru. „Kdysi jsem ptápěče pozoroval z dálky a přemýšlel jsem, co pod vodou dělají a jak dýchají,“ vzpomíná. Dokonce mu tehdy připadali jako „lidé z vesmíru“.
Protože byl dobrý plavec, postupně se přestal moře bát. Poprvé si oblékl neopren, poznal jednotlivé části potápěčské výstroje
a nakonec se vydal pod hladinu.
„Byl to velmi magický svět,“ popisuje svůj první ponor. Zblízka uviděl podmořský život a jeho barvy. Právě tehdy se rozhodl, že se chce potápění věnovat a dál se učit.
A jak sám říká: „From that day on, I fell in love with the sea.“ Od toho dne se zamiloval do moře.
Z původní práce asistenta v potápěčském centru se postupně stala jeho profese. Dnes provází nové i zkušenější potápěče pod hladinou a ukazuje jim svět, který se pro něj stal součástí života.
