Představte si, že se něco učíte tři roky. Myslíte si, jak dobří jste, že něco přece jen umíte, ale…
… jakmile máte své „naučené schopnosti“ uvést do praxe, vaše sebevědomí poměrně klesne. Nesmíte ovšem ztrácet naději. Člověk se učí každým dnem. (Ano, teď mám na mysli zejména moji jazykovou bariéru tady v Německu.) Na jednu stranu je velmi vtipné, legrační i směšné, když si vaši spolužáci povídají mezi sebou a najednou se začnou smát. Vy sice nemáte ani páru, čemu se smějí, ale smějete se také, a pak se vlastně sami sebe ptáte: Co když se smějí mně? Na druhou stranu mě někdy mrzí a štve, že jim nerozumím, ale protože vím, že oni mně také ne, když si sama pro sebe nadávám česky, řeknu si: Teď jim nerozumíš, ale časem budeš, a oni tobě ne, takže se nakonec budeš smát ty jim!
Co se ovšem týče mé jazykové bariéry, začínám mít problém i s anglickým a českým jazykem. V českém jazyce se mi pomalu, ale jistě zužuje slovní zásoba, takže budu nakonec ráda, když zůstanu redaktorkou tohoto školního časopisu. Němčina je čím dál tím lepší, i když to jde také pomalu. V německé škole se ale musím učit ještě i jiný jazyk a tím je italština. Italsky se učím přibližně čtyři měsíce a jediné, co si pamatuji, jsou základní informace o mé maličkosti (bydliště, národnost, věk, apod.), které bych ale stejně s mým štěstím napsala špatně. Učit se nový jazyk v jazyce, který se také zároveň učíte, není jednoduché, ale o to je to větší výzva.
A to nejlepší nakonec… Z angličtiny zbylo za deset let studia jedno velké „NIC“! Zde v Pasově mám tento jazyk samozřejmě také, ale i když jsem o rok v nižší třídě, moji nynější spolužáci jsou mnohem dál. Zpočátku jsem byla okolnostmi donucena anglický jazyk používat, jelikož jsem po třech letech studia němčiny byla schopna říci pouze, jak se jmenuji.
Sice bych se dokázala v každém z těchto jazyků zvlášť představit, pozdravit, poprosit a poděkovat, ale vzhledem k tomu, že se mi ztrácí čeština, s italštinou vedu nekonečný boj, neumím už tak plynně anglicky, protože přibližně po třech větách mi automaticky „naskočí“ němčina, připadám si jako Tatar! … JAKO TATARKA Z VIMPERKA!
Katka Mrázová